Divadlo Reduta
| Divadlo Reduta | |
|---|---|
 Divadlo Reduta | |
| Základní informace | |
| Stát |  Česko |
| Místo | Brno |
| Scény | Národní divadlo Brno |
| Budova | |
| Otevření | před rokem 1608 |
| Přestavby | 1731–1732 |
| Kód památky | 31841/7-146 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Další informace | |
  Divadlo Reduta Divadlo Reduta, Brno-střed | |
| Souřadnice | 49°11′31,7″ s. š., 16°36′34,6″ v. d. |
| Adresa | Zelný trh 313/4 60200 Brno-město |
| Ulice | Zelný trh a Kapucínské náměstí |
| Oficiální web | Divadlo Reduta na stránkách ND |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Divadlo Reduta je součástí Národního divadla v Brně, sídlí na Zelném trhu.
Historie divadla
[editovat | editovat zdroj]Brněnská Reduta je zmiňována již roku 1608[1] a je tak nejstarší divadelní budovou ve střední Evropě.
Město Brno koupilo okolo r. 1600 zchátralý Lichtenštejnský palác na nároží Zelného trhu v Brně a zřídilo zde tzv. "Novou tavernu", později zvanou "Velkou"[2]. Sloužila významným hostům, kteří do města přijížděli.
Fungovala zde krčma a ubytovávaly se zde nejvýznamnější návštěvy. Patřil mezi ně např. v roce 1608 arcivévoda Matyáš, v roce 1683 polský král Jan III. Sobieský nebo v roce 1675 hrabě Thurn, doprovázející polskou královnu Eleonoru Marii Josefu při cestě do Vídně[3].
Sousední, později přikoupený dům byl nazýván "Malou Tavernou". Občasné divadelní produkce se konaly v těchto budovách pravděpodobně již od 60. let 17. století, teprve v r. 1733 však bylo ve východním křídle vystavěno vlastní divadlo lóžového typu s hlubokým perspektivním jevištěm. Sál obsahoval dvojí parter, galerii a dvě řady lóží.
Po požárech v letech 1785 a 1786 byly zřízeny taneční sály a kromě divadelních představení se zde konaly také honosné bály a oslavné akce u příležitosti pobytu císaře Leopolda II. v roce 1791 či císaře Františka I. v letech 1804 a 1808. V té době se divadlo jmenovalo "Královské městské národní divadlo", německy "Königlichstädtisches National Theater".
Po dalším požáru na začátku 19. století byl nejprve opraven divadelní sál, taneční sál v roce 1814. Na konci 19. století byl taneční sál používán jako městská tržnice. Zásadní přestavbu prodělala Reduta po roce 1918, kdy se z německého divadla stala scéna, v níž se hrálo střídavě česky a německy. V té době se používal jako divadelní sál původně taneční sál ve východním křídle. Přestavěno a zmodernizováno bylo i zázemí divadla.
Současná podoba divadla
[editovat | editovat zdroj]Budova byla v roce 1993 pro havarijní stav uzavřena. Po rekonstrukci, jejímž cílem bylo skloubení historických prvků s moderním provozem divadla, byla Reduta v roce 2005 znovu otevřena. Jako jediná budova z komplexu Národního divadla v Brně nenese jméno po známé osobnosti. Pod vedením Petra Štědroně, Dory Viceníkové a Jana Mikuláška se Reduta stala jednou z nejprogresivnějších a nejoceňovanějších scén v Česku.
Divadlo má dva sály – Divadelní sál a Mozartův salonek. V budově se nachází také kavárna.
Divadelní sál je komorní prostor s kapacitou pro 325 diváků. Hlediště je vystavěno na eliptickém půdoryse, v celé šíři místnosti probíhá v prvním pořadí balkón s výrazným vnitřním obloukovitým prohnutím. Identicky je řešen také druhý balkón využívaný jako technické zázemí. Do prostoru proscenia zasahují krátké, konkávně projmuté balkóny[4].
Divadelní představení
[editovat | editovat zdroj]
Po předchozím obdobím, kdy probíhala občasná vystoupení, bylo divadlo oficiálně otevřeno 28. 11. 1733.
V roce 1767 byla na této scéně předvedena i první opera v českém jazyce,[zdroj?] a to Zamilovaný ponocný. Byla nastudována bádenskou divadelní společností německých herců řízenou Matyášem Meningrem.
Téhož roku v prosinci zde se svojí sestrou Nanerl koncertoval jedenáctiletý Wolfgang Amadeus Mozart.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Reduta, Brno na www.hrady.cz
- ↑ WWW.QCM.CZ, QCM s.r.o.,. Historie budovy divadla Reduta. Národní divadlo Brno. 1155197984. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-26.
- ↑ Kapucínské náměstí, Květinářská, Zelný trh 4/313, Divadlo Reduta. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2018-11-26]. Dostupné online.
- ↑ Databáze divadel / Divadelní architektura v Evropě. www.theatre-architecture.eu [online]. [cit. 2018-11-26]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Divadlo Reduta na Wikimedia Commons - Historie budovy divadla Reduta Archivováno 26. 11. 2018 na Wayback Machine. na webu Národního divadla Brno
- Divadlo Reduta v Encyklopedii dějin města Brna
- Divadlo Reduta v databázi divadel TACE
